Menu
Menu

Jazzové koledy a GJN

Barbora Velebná

narozena 28.3.1960 v Praze
PedF UK, obor český jazyk a výtvarná výchova
učitelka na Evropské škole Brusel 3

V roce 1975 jsem se dostala na Hellichovku, neboli Gymnázium Jana Nerudy. Nebylo to tehdy nijak prestižní gymnázium, na začátku normalizace byl profesorský sbor takřka rozprášen, ředitel vyměněn a aby se poměry znormalizovaly naprosto, škola byla přestěhována na Prosek do panelákové budovy gymnázia Čakovice. Historická budova na Malé Straně procházela zdlouhavou, v podstatě nekonečnou rekonstrukcí, jak to tehdy ostatně bylo běžné. Přesto všechny tradice školy nebyly zpřetrhány a aktivity umlčeny. Ve škole pořád fungoval divadelní soubor vedený prof. Láďou Novotným a pěvecký sbor vedený fyzikářem prof. Karochem. Hellichovka tak zůstávala i nadále vyhlášená jako místo, kde se dá připravit na studium herectví. Všichni sice stále vzpomínali na divadelní aulu v malostranské budově, ale protože někdo z rodičů zajistil vždy dvakrát do roka sál v Památníku národního písemnictví na Strahově, tak tu byla možnost, aby sbor vždy před Vánoci zazpíval Rybovu mši vánoční a pásmo koled, kterou dramaťák místo divadelních kusů doprovodil vánočním folklorním pásmem a na konci školního roku se tu konal závěrečný koncert, opět proložený hereckými scénkami na neškodná, většinou lidová témata. Hned v prvního ročníku jsem začala zpívat ve školním sboru, což byla vynikající zkušenost a setkávání se spoustou talentovaných spolužáků. V roce 1977 tátu napadlo, že by S+HQ mohlo s naším školním sborem nazkoušet na Vánoce zjazzované koledy. Ne že by tátu tak zajímal zrovna folklor, myslím, že ho spíš fascinovalo, že se dá téměř cokoliv zjazzovat.

Bylo to nějak v té době, kdy Stan Kenton se svým big bandem vydal elpíčko se zjazzovanými národními hymnami, (v jejichž výběru se ocitla i naše). Profesor Karoch byl z toho projektu, jak by se tomu dneska řeklo, nadšen, a tak pod jeho vedením školní sbor nazkoušel jazzová aranžmá s S+HQ ve složení Emil Viklický, Franta Uhlíř a Milan Vitoch ( to si nejsem jistá) a s velkým úspěchem jsme koledy o Vánocích 1977předvedli v Památníku písemnictví. Následující školní rok do toho táta zapojil i své žáky, kteří měli tehdy kapelu Tlön, jejich jména už si bohužel nepamatuji. To mělo za následek, že tahle kapela využila náš školní sbor i na svém vystoupení na Pražských jazzových dnech 1978 , kde se sboristé uplatnili jako nahodilí zpěváci i na dalších vystoupeních, např. Lubora Šonky. Mezitím si ovšem soudružka ředitelka našeho gymnázia povšimla, že přestože ani koledy ani jazz nepatří k preferovaným socialistickým uměleckým žánrům, těší se naše koncerty jazzových koled rostoucí popularitě a toho se zalekla – další rok se tenhle koncert už bohužel konat nemohl. Táta pak stejný projekt natočil s Bambini di Praga a s Bohouškem Kulínským, a myslím, že z toho vznikla deska. Z našich koncertů v památníku písemnictví ale bohužel neexistuje asi ani žádná nahrávka.

 

Bára s rodinou

P.S.

Na fotografii je první stránka ze samožerbuchu, který mi založil můj spolužák a člen dramaťáku GJN Marek Vašut k mým 18. narozeninám a kam nalepil výstřižek k druhému ročníku jazzových koled.