Menu
Menu

Anketa

Jakub Doležal

narozen 28.9.1980 v Dačicích
absolvent Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka
saxofonista, skladatel a publicista
www.jakubdolezal.com

Když mě František Kop přizval k účasti na projektu webových stránek o Karlu Velebném, připravoval jsem současně volný seriál JazzStory pro Český rozhlas. JazzStory byl v té době rozhlasový pořad, mapující českou jazzovou scénu cca od konce padesátých let. Práce na pořadu neustále narážela na nenápadné překážky, zejména v podobě chybějících reedic starých nahrávek, nepřístupných obrazových i poslechových materiálů (např. nahrávky pro Český či Československý rozhlas či televizi jsou normálnímu srmtelníkovi zcela nedostupné), smutnou okolností byl i ubývající počet pamětníků. Nebýt publikací dr. Lubomíra Dorůžky, nebyly by zmínky o českém jazzu před r. 1989 vůbec systematizované a zařazené do kontextu.
Coby příslušník generace, která do profesionálního hudebního života vstoupila nedlouho po Sametové revoluci, setkával jsem se s tvorbou K. Velebného, Luďka Hulana či Rudolfa Daška narázově a „nesystematicky“. Osobně jsem měl štěstí na relativně bohatou diskotéku svých rodičů, ale celkový obraz např. o tvorbě Velebného kapely SHQ jsem si mohl udělat až díky soubornému vydání jejich osmi alb na CD. Tato reedice spatřila světlo světa v r. 2016, mně bylo šestatřicet a můj hudební vývoj se do té doby musel bez dědictví tuzemského jazzu z drtivé většiny obejít.
Stránky o Karlu Velebném vznikají třicet let od jeho úmrtí. Protože mnozí moji kolegové byli v době Velebného skonu na prvním stupni základní školy (jako já) nebo mladší, zajímalo mne, jestli jejich vztah k dědictví vývoje tuzemského jazzu je podobný jako můj. Sestavil jsem proto anketu, abych se pokusil stručně zmapovat, jakou stopu Karel Velebný zanechal pro generaci hudebníků, která neměla příležitost se s ním osobně potkat.

ANKETA

1) Jak vnímáte odkaz Karla Velebného jako hudebníka?

2) Jaký byl, podle vás, přínos Karla Velebného jako pedagoga?

3) Co víte o mimohudebních aktivitách Karla Velebného?

4) Znáte nahrávky SHQ? Pokud ano – které odbobí podle vás obstojí i pro dnešního poslu-
chače?

5) Vracíte se k českým (československým) jazzovým nahrávkám, vydaným před r. 1989?
Proč? (Prosíme o odpověď v případě kladné i záporné odpovědi na předchozí otázku.)

 

 

Vít Křišťan

1) Nebýt jeho, nebylo by žádné jazzové historie v Čechách.

2) Nemohu soudit jaký byl pedagog, nesetkal jsem se s ním. Nicméně s jeho jménem souvisí letní jazzová dílna ve Frýdlantu, kterou založil. A to byl velký počin, který ovlivnil celé
generace.

3) Bohužel nic.

4) Nějaké nahrávky jsem slyšel, ale nedokáži jmenovat konkrétní alba.

5) Poslouchám často český rozhlas Vltavu, tudíž se s touto muzikou občas setkám, ale sám jsem podobnou sondu zatím neudělal.

 

Michal Wroblewski

1) Jistě byl vynikajícím hudebníkem. Bohužel se ke mně dostalo jen malé množství hudby, ve které jako interpret figuroval, nicméně jeho přínos a vliv na ostatní hudebníky je pro mne evidentní z rozhovorů s různými kolegy, kteří Karla Velebného zažili a kteří s ním hráli.

2) Knihy Jazzová praktika 1 a 2 pro mne byly prvním zdrojem hudební teorie a harmonie v oblasti jazzu. Myslím si, že jde o dobře srozumitelné a metodologicky pří-nosné texty, které u nás, alespoň pokud vím, neměly dlouho obdobu.

3) Mám jen letmé informace o jeho spolupráci s Divadlem Járy Cimrmana a znám několik vtipných historek, ve kterých figuruje. Z těchto příběhů pro mne vyplývá, že byl osobitý komik a performer.

4) Bohužel neznám. Několik skladeb z repertoáru SHQ znám pouze tak, že k jazzovým praktikám, pokud se nemýlím, patřilo i CD s podklady( takový Aebersold), s kterým jsem tehdy cvičil.

5) Musím upřímně přiznat, že ne. Je to hlavně tím, že hudby je kolem mne hodně a já jsem se v poslední době k českému předrevolučnímu jazzu nedostal. Měl bych to napravit a opět se mu posluchačsky pověnovat.

 

Jiří Neužil:

1) V místních českých poměrech něco jako (polo)zapomenutá legenda, která přímo nebo nepřímo vychovala řadu muzikantů působících na naší scéně dodnes.

2) Byl jeden z mála, který se v bývalém ČSSR (úspěšně) pokusil vytvořit základ výuky jazzu, na který se de facto navazuje dodnes. Např. jeho knihy Jazzová praktika 1 a 2 byly zřejmě jediné ucelené zdroje informací o jazzové teorii i praxi v knižní podobě.

3) Byl (spolu)vynálezcem postavy Járy Cimrmana a následně zakldatelem jeho kultu a divadla. Na počátku i hercem.

4) Jazzové nebajky. Obstojí určitě všechny, už jen tím, že existují 🙂 Záleží ale, co “dnešní posluchač” preferuje a vyhledává.

5) Občas ano. Jednak proto, že je to kus naší historie, jednak jsem na tom v podstatě i hudebně vyrůstal (táta měl sbírku klasických i jazzových LP – Supraphon apod.).

 

Libor Šmoldas

1) Jako jeden z pilířů, na kterém stojíme dnes. Ať už v roli kapelníka, skladatele, instrumentalisty, organizátora, autora knih nebo pedagoga, Karel Velebný (ač jsem ho samozřejmě nezažil) se zdál být středobodem jazzového dění své doby u nás.

2) Když jsem se začal o jazz zajímat tak kniha Jazzová praktika Karla Velebného byla jedním ze zdrojů ze kterých jsem se snažil zjistit jak tahle hudba funguje. Dozvěděl jsem se v ní hodně zajímavých věcí ikdyž hrát jsem se podle ní nenaučil. To ale jde navrub spíš mě než autorovi myslím. Každopádně když v té době nebylo k mání nic jiného tak jsem byl dost vděčný za tuhle publikaci. Dále mě napadá letní jazzová dílna, kterou pokud se nemýlím založil takže další důležitý počin šahající až do současnosti.

3) [bez odpovědi]

4) Měl jsem nějaké gramodesky s Karlem Velebným a hodně se mi líbily, když jsem s jazzem začínal, už ani nevím co to bylo, pamatuju si že tam byla One note samba… Nicméně už jsem to dlouho neslyšel, takže nemůžu říct, ale rád bych se v tom zase lépe zorientoval.

5) Zatím jsem se orientoval převážně na americkou scénu a pak na Ježka a jazz první republiky, takže jestli to tak půjde chronologicky dál, asi se k tomuto období brzy zase dostanu.

 

Petr Kalfus

1)Jeho odkaz vnímam velice silně, jednak z toho důvodu, že si Karla Velebného pamatuji jako dítě z různých rodinných návštěv, a pak také kdykoli se bavím ještě dnes s kolegy, kteří jsou o generaci starší, vždy se při vzpomíkách na vznik a vývoj jazzu u nás dostaneme ke Karlovi.
Např.: z mého pohledu, díky tomu, že v 80.tých letech posunul moji maminku (Evu Svobodovou) od tradičního jazzu k jazzu modernímu, a později s ní začal úzce spolupracovat, viz. spolupráce s SHQ, já se dnes věnuji jazzové hudbě profesionálně.
Jeho odkaz je dodnes velice živý.
Ze vzpomínek a historek o Karlovi Velebném jsem si za ta léta postupně udělal dost přesnou představu o tom, jak velké zásluhy měl na tvarování a směřování české jazzové scény. V první řadě jako vibrafonista, saxofonista a klavírista, a pak také jako pedagog na tehdejší Lidové konzervatoři.
Dodnes můžeme vidět na programech jazzových klubů kapely jako Veleband nesoucí jeho přímý odkaz, nebo aktuálně můj kolega založil uskupení SHQ, kde se opět hrají Karlovi skladby. Byl členem TOČR, psal pro Orchestr Karla Vlacha nebo Bigband Gustava Broma. Tyto orchestry stále ještě fungují a občas zařadí jeho skladby do koncertního repertoiru.

2) Zasadní přínos vidím v tom, že například jako jeden z prvních sepsal instruktivní školu s názvem Jazzová praktika a Jazzová praktika 2, kde předkládá studentům stručný přehled o jazzové harmonii. Další publikace se myslím jmenovala stupnicová cvičení?
Jeho školou prošla řada významných osobností jazzové scény jako například František Kop, Štěpán Markovič, Jaroslav Šindler a mnozí jiní. Na školní půdě myslím vznikl již výše zmiňovaný Veleband. Založil také několik jazzových worshopů. Letní jazzová dílna Kalra Velebného ve Frýdlantě trvá dodnes. Sám jsem se několika ročníků zúčastnil. Poprvé myslím v roce 2001.

3) Byl členem jazzové sekce. Myslím, že byl jedním ze zakladatelů klubu Parnas. Přispíval do časopisu Melodie. Byl spoluzakladatelem pořadu Vinárna u Pavouka, kde se zrodila dnes již legendární , ale stále žijící postava Járy Cimrmana. Karel Velebný zde vystupoval pod pseudonymem Dr. Evžen Hedvábný. S jiřím Šebánkem vymyslel pořad Jazzman Cimrman.

4) Troufám si tvrdit, že před dnešním posluchačem obstojí nahrávky jak z let 60.tých tak i z let 70. a 80.

5) Vracím se k těmto nahrávkám velmi často a to nejen proto, že jsou to nahrávky kvalitní, napříč celou českou jazzovou scénou, ale i z důvodu toho, že k velké části interpretů mám silný osobní vztah.