Během 20. století se saxofon stal v Československu velmi populárním hudebním nástrojem, i když pro něj nebylo komponováno větší množství skladeb a v klasické hudbě se příliš neujal. Může za to nejen příchod taneční a jazzové hudby z Ameriky, ale i to, že zde byla velká tradice výroby žesťových dechových nástrojů a saxofonů. Na přelomu dvacátého století až do vypuknutí první světové války byla příhraniční oblast s třistaletou tradicí výroby hudebních nástrojů mezi městy Graslitz (Kraslice), Markneukirchen a Klingental, které se říkalo Musikwinkel, výrobcem více než poloviny světové produkce tohoto zboží. Hudebníci nadšení pro hru na saxofon měli tedy reálnou možnost si nástroj obstarat.
Historie výroby saxofonu v česko – německém pohraničí
Franz Xaver Hüller (1856 – 1936) založil v roce 1882 v Graslitz svoji firmu F. X. Hüller.
Město Graslitz bylo v té době součástí Rakousko – Uherska. V roce 1910 zaměstnával F. X. Hüller 250 lidí. Jeho partnerem se v tomto období stal Anton Riedl (1884 – 1935), který si vzal za ženu Hüllerovu dceru Susanne. V roce 1919 se k nim připojil Ernst Modl (1892 – 1972), který se oženil s další dcerou F. X. Hüllera Philippine.
Tak se zrodilo nové obchodní partnerství a společnost změnila svoje jméno na F. X. Hüller & Co.
Vyráběly se zde všechny druhy žesťových nástrojů jako byly trubky. trombóny a dokonce i jazzofóny. Od roku 1893 do roku 1916 byl v Markneukirchenu dokonce zřízen americký Generální konzulát. Markneukirchen byl v té době jedním z nejbohatších německých měst. Milionáři se stávali spíše obchodníci než ti, kteří nástroje vyráběli.
F. X. Hüller byl jedním z mnoha vlastníků továren na výrobu hudebních nástrojů v Graslitz. Dalšími výrobci dechových žesťových nástrojů v té době byly firmy jako: Julius Keilwerth, V. Kohlert Söhne, Oscar Adler, G. H. Hüller, Franz Kohler, Gebr, Mönnig, Martin Reiner, Werner Roth, Eugen Schuster, Oswald Wolfram, C. Wurlitzer, Stowasser’s Söhne a Max Keilwerth. Oddělení pro výrobu saxofonů bylo založeno Maxem Keilwerthem v roce 1923. Společnost používala tři obchodní značky: Professional, Champion a World.
Po skončení první světové války vzniklo Československo a z Graslitz se staly Kraslice. V roce 1938 Kraslice, jako celé Sudety, zabral Hitler.
Staly se součástí Německé říše a znovu byly přejmenovány na Graslitz. V roce 1939 byla firma nucena začít s výrobou součástek do letadel a i jiného válečného materiálu. Město bylo do roku 1945 obýváno německy mluvící komunitou. V roce 1945, kdy Německo prohrálo válku, byl Graslitz vrácen Československu a znovu se stal Kraslicemi a je tomu tak dodnes. V roce 1945 byla společnost F. X. Hüller zkonfiskována a pohlcena značkou Amati. Etniční Němci museli opustit Československo.
V roce 1950 Ernst Modl, který jako jediný z partnerů původní firmy přežil, začal znovu vyrábět nástroje v západní Německu pod jménem F. X. Hüller & Co Blechblasinstrumente Neustadt/Aisch. V roce 1954 se firma přestěhovala do Diespecku, kde zůstala až do smrti Ernsta Modla v roce 1972. Jeho žesťové nástroje dostaly jméno EMO a modely se znovu jmenovaly World, Champion a Professional. V Graslitz skončila výroba saxofonů v roce 1945. Graslitz přestal také v tomto roce být součástí specifické oblasti, ve které se vyráběly hudební nástroje. Stále zde stojí dům, původně vlastněný F. X. Hüllerem. Nyní patří rodině Obstů a slouží jako útulek pro bezdomovce. Saxofony vyrobené firmou F. X. Hüller & Co jsou nyní velmi vzácné. Občas se objeví model World nebo Champion na nějakém internetovém fóru nebo na eBay. Obvykle je tato značka spojována se jménem Maxe Keilwertha, který přišel do společnosti, aby vybudoval oddělení pro výrobu saxofonů v roce 1923 a v roce 1926 se osamostatnil.
(použitý text byl přeložen a upraven z http://www.fxhuller.com z laskavým svolením autora)
Dokumentární film o výrobě saxofonu v Československu: https://www.youtube.com/watch?v=3_ibYcxzrRQ&list=PL2R-vTSdQxYfI26hsS3lj-4T0wiItbP90